Sdružení a faktury do zahraničí

Vytvořeno | Únor 6, 2019

Všichni si stále zvykáme na novinku, která se týká společností (sdružení bez právní subjektivity), účinnou od 1. 1. 2019:

  • „…každý společník jedná pro účely daně z přidané hodnoty sám za sebe…“. 🙂

Teorie

Toto základní a neměnné pravidlo si vždy musíme zdůraznit při každém problému, dotazu.


Zákon o DPH nezná v principu výjimky pro společníky, proto se řiďte textem ZDPH.


Praxe

Z výše uvedeného vyplývá jednoznačná odpověď na lednový dotaz.

U každého společníka testujte:

  • JAKÁ je jeho skutečná ekonomická činnost,
  • KDO je jeho obchodním partnerem (odběratelem, ale i dodavatelem!).

Na základě této kontroly řešíte jak daň na výstupu, tak nároky na odpočet DPH.


Naše RADA

Postupujte, jako kdyby společnost (sdružení) pro účely daně z přidané hodnoty „neexistovalo“!


Řadu dalších námětů jsme již řešili, viz publikované články. 🙂


 

Jeden komentář k “Sdružení a faktury do zahraničí

  1. Pan Petr

    Dobrý den,
    rozumím tomu správně, že když nakoupím zboží z EU bez DPH, např. v přepočtu za 1000 Kč a vystavím na něj pro potřeby DPH doklad reverse charge, tak i tyto částky (500 kč) se musí objevit v přiznání k DPH na řádcích 3 a 43 u společníka v daném poměru dle smlouvy nebo se toto do přiznání u společníka nezahrnuje?
    ADKA:
    V praxi existuje nepřeberné množství variant a vždy rozhoduje „činnost“ společníka a vztahy s klienty. Například:
    1) společník „A“ pořídí zboží za 1 000 EUR z EU, prodá v tuzemsku 60 % tohoto zboží klientům, ale také třeba 40 % společníkovi „B“ pro jeho další prodej v CZ.
    2) Nebo „A“ pořídí 60 % z EU, „B“ zbývajících 40 % také přímo z EU… atd.
    Tak se plnění vykazují pro účely DPH podle skutečných aktivit, uzavřených smluv: zde ad 1), nebo ad 2).
    Doporučujeme konzultovat jednotlivé situace s daňovými poradci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *