Daně (škody) a povodně

Vytvořeno | 10 června, 2013

Jedná se o tzv. živelní pohromu, na kterou pamatuje zákon o daních z příjmů.

„Ztráty“ – náklady jako daňový náklad

Dojde-li ke ztrátám – tj. ke škodám v důsledku živelních pohrom, jsou podle ustanovení § 24/2/l daňový nákladem!

Jak tuto škodu máme prokázat?

To je aktuálně nejčastější dotaz.

Rozdílné možnosti souvisí se způsobem prokazování.


Pokud poplatník daně z příjmů vede účetnictví, je to nepoměrně jednodušší, protože poškozený majetek (movité věci, zásoby) odúčtuje v účetních hodnotách. Samozřejmě u daňově odpisovaného majetku se uzná jen daňová zůstatková cena.


Daňová evidence

Zejména u zásob vznikají problémy, protože musí být úbytek zásob jasně doložen.

Jinými slovy, je třeba doložit množství a pořizovací ceny nakoupených zásob, kolik již bylo zásob spotřebováno a kolik jich tedy je z důvodů povodně zlikvidováno.

Zdůrazňujeme, že zákon o daních z příjmů v žádném případě nenařizuje znalecké či jiné posudky nebo stanovisko pojišťovny. Samozřejmostí však musí být prokázání „skutečnosti“, že došlo k živelní pohromě, tj. k povodni – třeba fotodokumentací…


V některých případech bohužel došlo k újmě na majetku, který ani nebyl pojištěn. Pokud tomu bylo kvůli povodni, jedná se o daňový náklad.


Pokyn GFŘ

Také v Pokynu GFŘ D-6 není výše uvedená podmínka (znalec, pojišťovna) uvedena, i když se nyní objevila v publikovaných názorech ministra financí. V jeho vyjádřeních z minulého týdne bylo několik nepřesností…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *