Jaký smysl mají účetní rezervy, když nejsou daňovým nákladem?

Vytvořeno | 24 května, 2012

Miniseriál k auditovaným účetním závěrkám pokračuje problematikou rezerv.

Účetní vs. daňové rezervy

V účetní závěrce mají být podle zákona o účetnictví vyjádřeny relevantní údaje, můžeme krátce citovat: „…věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví….“.

Účetní rezervy jsou podle Vyhlášky určeny ke krytí budoucích závazků nebo výdajů, resp. opět podle zákona o účetnictví: „…na rizika a ztráty…“.

Daňové (zákonné) rezervy jsou popsány v Zákoně o rezervách a v běžné praxi se jedná o rezervy na opravy hmotného majetku.


Společnost AXA zaúčtovala v roce 2011:

  • účetní rezervu na budoucí výdaje (třeba reklamační řízení) ve výši 100 000 Kč,
  • daňovou rezervu na opravy skladu v hodnotě 200 000 Kč.

Účetní výsledek hospodaření je mínus 300 000 Kč, základ daně z příjmů právnických osob činí mínus 200 000 Kč.


🙂

Vytvořená daňová rezerva podle zákona o rezervách je daňově účinná.

Tvorba účetní rezervy nikoliv. Současně ale platí, že čerpání (rozpuštění) této účetní rezervy, které zvyšuje účetní výsledek hospodaření, nezahrneme do základu daně.

🙃

Pokud Váš Auditor požaduje tvorbu účetních rezerv, nacházíte se jen v oblasti účetnictví a naplnění účetních principů. Jde o objektivní vyjádření ekonomických výsledků a stavu firmy.

Proto se o účetních rezervách zpravidla účtuje jen u povinně auditovaných účetních jednotek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *