Kdy lze uznat zůstatkovou cenu?

Vytvořeno | 19 listopadu, 2011

Jedná se o konkrétní dotaz poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který podniká a plánuje do konce letošního roku prodat jednu ze svých provozoven včetně pozemku.

Obava, že na konci roku bude zbytečně zvýšen základ daně, je na místě. Nahlédneme do zákona o daních z příjmů a zkontrolujeme, jaká pravidla platí v tomto konkrétním příkladu.

🙂

Zůstatková cena při prodeji nemovitosti není nijak limitována, není podstatné, zda prodejní cena bude nižší.

🙃

Tak optimističtí však být nemůžeme. Hovoříme o zůstatkové ceně a v kontextu § 29/2 se pro daň z příjmů použije daňová zůstatková cena. Jedná se o původní vstupní cenu sníženou o daňové odpisy.

A jedním dechem dodejme, že tvrdé omezení platí pro pozemky, které nejsou daňově odpisovány – zákon je řadí do kategorie majetku vyloučeného z odpisování. U těchto majetků je uznán náklad (pořizovací cena) pouze do výše příjmů.


Doplňme si zadání, že paní účetní z externí firmy připravila pro prodávajícího důležité údaje: účetní zůstatková cena nemovitosti je 630 000 Kč, daňová zůstatková cena je 510 000 Kč a pozemek byl pořízen za 220 000 Kč.

Sjednána je prodejní cena 650 000 Kč za budovu, 200 000 Kč za pozemek.

V daňové evidenci bude výsledek nula. Pro daň z příjmů je situace jiná: zdaníme částku 160 000 Kč!

Propočet není tak složitý: 650 000 – 510 000, a neuznáme ztrátu z prodeje pozemku.


Povinnost testovat účetní zůstatkovou cenu má i tento podnikatel, přestože nevede účetnictví. Výdaje prokazuje daňovou evidencí, uplatňuje daňové odpisy.

Nezapomeňte při prodeji nemovitostí včas podat a zaplatit daň z převodu nemovitostí. Daňovým nákladem je tato daň, jen když je zaplacena.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *