Politické hrátky o paušální výdaje

Vytvořeno | 23 ledna, 2012

Jak dopadnou politické půtky související s diskusemi o výši paušálních výdajů pro podnikatele? To je aktuální téma dnešních dnů, ale ono to bude asi všechno jinak!

🙃
Je smutné, když ministr, v jehož gesci jsou daně, spustí politickou kampaň k výraznému snížení paušálních výdajů podnikatelů.
O co se vlastně jedná?
Zákon o daních z příjmů nabízí možnost maximálního zjednodušení – které je samozřejmě oboustranně výhodné: pro správu daní a také pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Existují tři dílčí daňové základy a několik paušálů.


Pro podnikatele (osoby samostatně výdělečně činné) je k dispozici pět různých paušálů podle druhu podnikatelské aktivity:
•    80 % pro samostatně hospodařící rolníky,
•    80 % pro řemesla volná,
•    60 % pro řemesla vázaná,
•    40 % pro „ostatní“ podnikání, a
•    30 % pro pronájem obchodního majetku („OM“).


Je zřejmé, že pět variant je zbytečná komplikace jinak rozumné úpravy zákona o daních z příjmů. Snad nás ani nepřekvapí, že nový 30% paušál byl do zákona zařazen s účinností od 1. 1. 2011.
Další dva paušály jsou:
•    pro příjmy z pronájmu (mimo OM) ve výši 30 %,
•    ostatní příjmy 80 % (ale jen pro příjmy ze zemědělské výroby).
🙂
Autor článku je optimista. Nesmyslná tvrzení jedné političky z jedné nejmenované údajně pravicové strany, že paušální výdaje jsou vlastně dotací, nemůžeme brát vážně.
Cílem jakékoliv daňové reformy, sebemenších úprav, má být zjednodušení a zprůhlednění daňového systému. A paušální výdaje přesně tento cíl naplňují.
Rozumné je však snížení počtu paušálů u podnikání, osobně doporučuji ponechat:
•    jeden 80% pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a
•    50 % nebo 60 % pro ostatní typy příjmů,
•    ale současně opětovné zařazení zaplaceného pojistného jako uznaného výdaje nad rámec paušálu.
To znamená, že daňově účinný by byl procentní paušální výdaj plus zaplacené pojistné. To má další efekt pro motivaci podnikatelů, aby mysleli na budoucnost, jde-li o pojistné.


Pan Nováček je řemeslník a za rok 2011 vykazuje příjmy 600 000 Kč, po zohlednění 80% paušálu je jasné, že žádnou daň z příjmů nezaplatí. Z dílčího základu daně ve výši 120 000 Kč je daň 18 000 Kč a sleva na dani pro poplatníka je vyšší (23 640 Kč).
Kdyby v roce 2012 dosáhl shodných příjmům, mohl by využít třeba jen 50 % paušálu a zaplacené pojistné, například 50 000 Kč, výsledkem by byla daň 37 500 Kč, po slevě ve výši 24 800 Kč, by doplácel 12 700 Kč.


Odborná diskuse by tak až po podrobné analýze struktury příjmů podnikatelů měla být vedena na téma, jestli se má zvolit jednotný paušál 50 nebo 60 procent.

 

2 komentářů k “Politické hrátky o paušální výdaje

  1. Aleš

    Obdivuji ten optimismus. Nejde jen o pomatení jedné političky pletoucí si pojmy, ale o cílenou politickou kampaň proti podnikatelům, do které se bohužel zapojuje i tzv. politická pravice. “Současná tři pásma ve výši 80, 60 a 40 procent jsou podle něj [pozn. Kalouska] absurdně velkorysá a vedou k zápornému inkasu daně (stát podnikatelům peníze vrací).” [iDnes, 28.7.2011]. “„Zcela jistě předložím úpravu paušálů živnostníků,“ nastínil další možnou změnu Kalousek. … Současně by lidé, kteří tyto paušály uplatňují, přišli o možnost získat od státu vratky na daních.” [Lidové noviny, 9.1.2012].
    Zeptáte-li se “obyčejných” lidí-nepodnikatelů, zjistíte, že názor o dotování podnikatelů ze státního rozpočtu berou vážně a věří, že stát podnikatelům platí. Úspěšně se tím daří podporovat negativní vztah většiny obyvatel vůči sociální skupině podnikatelů. Dost možná dochází i k naplnění skutkové podstaty § 356 TZ Podněcování k nenávisti vůči skupině osob.
    Smutné je, že se proti tomu nepostaví ministr, který by měl znát alespoň základní rozdělení položek ovlivňujících výslednou daňovou povinnost na 1) výdaje/náklady, 2) položky odčitatelné od základu daně, 3) nezdanitelnou část základu daně, 4) slevu na dani a 5) daňový bonus. Dokonce se zdá, že zkreslování skutečnosti podporuje. Asi je skupina závistivých zaměstnanců voličsky zajímavější než skupina znechucených podnikatelů.

  2. Jan Ambrož

    Nepochopení “daňové” pozice osob samostatně výdělečně činných (“podnikatel?”) je skutečně zarážející. Obdobně tomu je také v oblasti sociálního pojistného, kde je osvěta snad ještě více potřeba. Poměr mezi pojistným hrazeným zaměstnancem a výší důchodu ve srovnání s postavením podnikatele je na samostatný “politický” článek! (Výhoda je samozřejmě na straně zaměstnance.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *