Jedná se o dílčí daňový základ podle § 9 ZDP.
Příjmy z pronájmu
Zákon o daních z příjmů nabízí v § 9 několik variant, jak můžeme stanovit tzv. Dílčí daňový základ. A poplatník si sám rozhodne, který způsob je pro něj nejvýhodnější.
Další plus je v tom, že zálohy na služby, které pronajímatel inkasuje (a sám je neposkytuje) a přeúčtovává nájemcům, se nemusí zahrnout do příjmů. Výhodné je to při využití 30% Paušálních výdajů.
Co s neplatiči?
Dotaz z BLOGu odráží praxi:
- Co máme dělat s neplatiči?
Pronajímatel do Dílčího daňového základu („DDZ“) nezařadil:
- výdaje na přeúčtovávané služby (které musel uhradit dodavatelům), a
- příjmy, které však částečně neinkasoval.
Výsledek je tedy nevýhodný, protože výdaje byly vynaloženy a přesahují pohledávky (zálohy).
Pokyn D-6
Podle uvedeného Pokynu GFŘ se postupuje, když se zálohy nezahrnou do DDZ podle § 9.
Domníváme se – stejně jako tazatelka – že se jedná o možnost, nikoliv povinnost. Nejjednodušší bude možná následující postup.
Pronajímatel má v nájemních smlouvách (dodatku) sjednáno, že v případě prodlení s úhradami záloh za služby oprávněně přeúčtovává vyšší částky. Zvýšení je o …
Logicky pak není dodržena základní podmínka pro „vyřazení“ záloh z § 9 ZDP – že se musí jednat o shodné částky.