Měsíční archiv: Prosinec 2011

Silvestr nebo rutinní účetní a jiné práce?

Vytvořil | Prosinec 30, 2011

Titulek článku jsme zvolili s určitou nadsázkou – otázka zní trochu jinak: Jak máme zajistit co nejpřesnější kalkulace, odhady pro dohadné položky na energie?

Dohadná položka

Jedním ze základních účetních principů, zakotvených v zákoně o účetnictví, je zajištění tzv. časové a věcné souvislosti. Jinými slovy, do účetního období kalendářní rok 2011 jsme povinni zaúčtovat podvojnými zápisy vše, co je předmětem účetnictví a náleží do roku 2011.

Teorie vs. Praxe

Jedním z nástrojů, jak naplnit účetní principy, jsou dohadné položky. Jejich prostřednictvím promítneme do účetního období 2011 například nevyfakturované dodávky.


Účetní jednotka eviduje na účtu poskytnutých záloh částku 100 000 Kč na energie. Ale jaká bude skutečná spotřeba, třeba za říjen až prosinec 2011, není známo.


🙂

Použijeme účetnictví a dohadné položky pasivní.

Poradíme si snadno, technické oddělení pošle do účtárny mailovou zprávu, že na základě kvalifikovaného odhadu bude faktura od dodavatele energií za uvedené období ve výši 60 000 Kč bez DPH, protože byla zima velmi mírná.

Je naivní představa, že technik pošle tuto informaci do účtárny?

Navíc je známo, že celé technické oddělení má „celozávodní dovolenou“ nejen mezi vánočními svátky, ale ještě několik pracovních dnů v Novém roce.

Je nutné na Silvestra provést odečty?

Není! Dopřejme kolegům technikům příjemné vánoční svátky, veselého Silvestra!


Dohadná položka pasivní je odhad a jako takový není a nikdy nebude zcela přesný. Technici provedou propočty, které nejsou vázány na výše poskytnutých záloh – jedná se o odhad skutečné spotřeby za určité časové období. A tento odhad je uznaným daňovým nákladem roku 2011.


🙂

A vám všem přejeme příjemného Silvestra!

Musíme stále 1x za dva roky provádět fyzické inventury dlouhodobého majetku?

Vytvořil | Prosinec 29, 2011

Fyzické inventury zásob provádíme každoročně, ale odjakživa inventury nemovitého a movitého majetku organizujeme jednou za dva roky. Nový auditor požaduje inventury DM každý rok – je to nutné?

Fyzické inventury?

Fyzické inventury jsou podle zákona o účetnictví součástí povinné inventarizace hmotného majetku. A touto inventarizací se zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků.

Fyzické inventury jsou nejen „nutné“, ale podle účetních předpisů i povinné.

Dlouhodobý majetek?

Požadavek auditora navazuje na výše uvedené. V účetnictví používáme spíše výrazy dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek.

Také na tuto otázku proto existuje jednoznačná odpověď, dlouhodobý majetek (DM) podléhá inventarizaci, jako jiné majetkové složky, za každé účetní období. Již dávno neplatí, že se mohou provádět fyzické inventury DM jen jednou za dva roky.

🙂

Na závěr uvádíme alespoň jeden příklad, který navazuje na jiný článek a jde o aplikaci rozumného ustanovení zákona o účetnictví.


Účetní jednotka se rozhodla provést fyzické inventury:

  • zásob až po hektickém vánočním prodeji, v lednu 2012, ale
  • inventuru dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provedla v předstihu v říjnu 2011.

Obě fyzické inventury jsou v souladu se zákonem o účetnictví.


Jak máme zaúčtovat zjištěná manka?

Vytvořil | Prosinec 28, 2011

Dotaz je složitější – při fyzické inventuře byla zjištěna manka, ale některá z nich jsou daňově účinná podle ZDP. Jak máme tato „různá“ manka účtovat?

Manko

Pokud se při fyzické inventuře zjistí, že došlo k rozdílu mezi účetní evidencí a skutečností, která je nižší, hovoříme o manku. Kdyby tomu bylo naopak – jde o přebytek.

Jedná se o inventarizační rozdíly a jsou nazývány podle účetních předpisů.

Nedaňový náklad?

Jakékoliv zjištěné manko je běžně považováno za nedaňový náklad, ale v dotaze je upřesněno, že některé položky plánuje účetní jednotka uznat jako daňový náklad.

Přestože se jedná o manka – skutečný stav je nižší než hodnoty evidované v účetnictví – mohou být ve výjimečných případech posuzována jako daňový náklad. V dotaze není přesněji specifikována povaha zjištěného inventarizačního rozdílu, a tak si uvedeme jeden vzorový příklad.


Účetní jednotka při fyzických inventurách zjistila, že vzniklo manko ve výši 20 000 Kč. Podle směrnice lze vzniklé „manko“ v maloobchodní podnikové prodejně do stanovené procentní výše považovat za ztratné – podniková norma v tomto případě odpovídá hodnotě 12 000 Kč. Zákon o daních z příjmů (ZDP) uznává částku 12 000 Kč jako daňový náklad.


Ani účetní operace, ke kterým směřuje dotaz, nejsou složité. Výsledek fyzické inventury, manko se účtuje na MD 549. Když je identifikována uznaná část pro daň z příjmů, stačí si zvolit další analytický účet: 549.DAN.

Není bezpodmínečně nutné výše uvedených 12 000 Kč přeúčtovávat například na účet 504.

Do kdy musí být provedeny inventury?

Vytvořil | Prosinec 27, 2011

Aktuální téma posledních týdnů a pravidelně se opakující dotaz se týká termínů provedení fyzických inventur, které se zpracovávají k rozvahovému dni, tj. k 31. 12. 2011.

Rozvahový den

Pro někoho záhadným výrazem „rozvahový den“ rozumíme den D, ke kterému je zpracována účetní závěrka. Je-li účetním obdobím kalendářní rok, je tímto dnem 31. prosinec 2011.

K tomuto dni musíme zjistit fyzickými inventurami stav majetku, především jsou inventovány zásoby. Správně musíme provést inventury i dalších majetkových složek, zejména se zapomíná na dlouhodobý majetek.

🙂

Na otázku v titulku článku existuje jednoduchá a příjemná odpověď. Podle zákona o účetnictví platí, že má účetní jednotka velký časový prostor pro její provedení.

Nemusíme fyzické inventury provádět na Silvestra…!


Pokud se rozhodnete uskutečnit fyzické inventury v časovém období 1. 9. 2011 až 31. 1. 2012, splníte literu zákona a jedná se skutečně o fyzickou inventuru k rozvahovému dni 31. 12. 2011.


To znamená, že si termín fyzické inventury určíte podle svých potřeb, kdy se vám to nejvíce hodí.

Jen nesmíte zapomenout, že účetní jednotka musí být schopna doložit přírůstky a úbytky mezi dnem D (viz výše – rozvahovým dnem) a dnem provedení fyzické inventury, který je doložen inventarizačními zápisy.

Tato podmínka by neměla představovat žádný problém, pokud máte kvalitní účetní program, resp. skladový modul.

Nedaňové náklady na večírek a přefakturace nákladů?

Vytvořil | Prosinec 23, 2011

Navazujeme na předchozí dotaz a rádi bychom se ujistili, že lze část nákladů přefakturovat našemu obchodnímu partnerovi a tím snížit nedaňové náklady.

🙂

Máte pravdu. Jestliže přeúčtujete část nákladů třetí straně, výše původních nedaňových nákladů se vám sníží.

„Přefakturace“

V dotaze jste použili výraz „přefakturace“. Doporučujeme rozlišovat následující pojmy:

  • pro účely DPH je zavedený pojem „přefakturace v DPH“, a to podle § 36/11, a
  • jinak se jedná o „přeúčtování“.

Obsah těchto pojmů nemusí být totožný.


Pokud bude faktura za organizaci večírku třeba na 120 000 Kč, jedná se o nedaňový náklad. V případě, že následně přeúčtujete například 60 000 Kč, změní se vám účetní výsledek hospodaření a také základ daně z příjmů.


Metodika účtování

Existuje více variant účtování.


Je-li použit pro dodavatelskou fakturu správně nedaňový účet 513 a pro přeúčtování třeba výnosový účet 648, můžete podle § 24/2/zc ZDP v daňovém přiznání právnických osob na řádek 40 uvést jen nedaňový náklad ve výši 60 000 Kč.


"Usmívající

Před nastávajícími vánočními svátky jsme pro vás připravili dobrou zprávu. Skutečně se sníží oprávněně nedaňové náklady. Využijete zvláštního ustanovení zákona o daních z příjmů:

  • nedaňový náklad – reprezentace – resp. v tomto případě její část, bude daňově účinným výdajem.

Večírek a daňový náklad?

Vytvořil | Prosinec 22, 2011

Organizujeme firemní vánoční večírek pro naše zaměstnance. Můžeme některé položky uplatnit jako daňový náklad?

Na otázku, co je nebo není daňově uznaným výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, hledáme odpověď v Zákoně o daních z příjmů, zejména v paragrafech 24 a 25.

Vždy je nutné posuzovat konkrétní situace.


Dotaz pokračuje výčtem předpokládaných položek, které budou uvedeny na vyúčtování večírku, na dodavatelské faktuře. Jedná se o pronájem sálu, technický servis, program (honorář pro umělce), občerstvení a výzdobu sálu.


🙃

Nemáme pro vás pozitivní zprávu. Domníváme se, že všechny náklady související s takovým vánočním večírkem je třeba považovat za nedaňové náklady. Odvoláváme se na ustanovení § 25/1/t zákona o daních z příjmů („ZDP“).

Reprezentace

V uvedeném ustanovení ZDP se výslovně zmiňují:

„výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary“.

Zákaz nároku na odpočet DPH

Nezapomeňte také na propojení dvou daňových zákonů:

  • Zákona o DPH, a
  • Zákona o daních z příjmů.

🙃

Zákon o DPH uvádí v § 72/4, že je zákaz nároku na odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění, která zákon o daních z příjmů zařazuje do reprezentace.

Přejeme vám příjemnou zábavu, ale účtováno bude na vrub nedaňových nákladů.

Jakou částku nám může stavební firma doúčtovat při dokončení rodinného domu v roce 2012?

Vytvořil | Prosinec 21, 2011

Dotaz je podrobnější, v roce 2011 byla poskytnuta záloha na stavbu rodinného domu, který má být dokončen na jaře roku následujícího. Otázka směřuje k zúčtování zálohy a také, jaká bude uplatněna sazba DPH.

🙃

Z dotazu vyplývá oprávněná obava z 14% sazby DPH, která platí od 1. 1. 2012. Zvýšení tzv. snížené sazby o čtyři procentní body je skutečnost, která je obsažena v novele zákona o DPH, která již byla schválena.

Na druhé straně je dobrou zprávou, že v souladu s obecnými pravidly zakotvenými v § 47 zákona o DPH, se při zúčtování dříve poskytnuté zálohy nedodaňuje ta část plnění, která již byla zdaněna.

Pro zvýšení jistoty daňových subjektů je tento postup připomenut v přechodných ustanoveních novely zákona o DPH, a to v šestém bodu.


Neznáme přesnou částku poskytnuté zálohy. Pokud by byla například záloha 2 000 000 Kč plus 10% daň z přidané hodnoty a cena rodinného domu je 4 000 000 Kč plus platná sazba DPH, na jaře 2012 byste dopláceli dva miliony korun plus 280 000 Kč. To je o 80 000 Kč více, než by tomu bylo v roce letošním.


Dotazy ke změnám sazeb a zúčtování záloh jsou nyní nejčastější. Máte-li nějaké nejasnosti, zapojte se příspěvkem do diskuse.

K danému tématu jsme již připravili několik článků. Naleznete je snadno, jestliže si zvolíte v archivu kategorií nabízené pojmy.

 

Jak máme zaúčtovat náhradu škody od pojišťovny?

Vytvořil | Prosinec 20, 2011

Na podzim došlo ke krádeži v naší podnikové prodejně. Zcizeno bylo zboží za 120 000 Kč a řízení s pojišťovnou stále nebylo ukončeno. Jak máme o škodě účtovat?

Předpokládáme, že o zcizeném majetku již bylo účtováno běžným způsobem, na účet 549. A jak je uvedeno v dotaze, zbývá jen proúčtovat pohledávku za pojišťovnou.

🙃

Jednání o náhradách škody jsou někdy zdlouhavá, přestože by měly být podklady jasné: výše škody bývá doložena v protokolech, jaká částka byla nahlášena na Policii ČR. V tomto případě jde o výše uvedenou hodnotu 120 000 Kč.


Nebude-li řízení s pojišťovnou včas ukončeno, musí být přesto pohledávka zachycena v roční účetní závěrce. Zaúčtujete MD 388/D 648. Jedná se o dohadnou položku aktivní, jako takovou ji musíte odhadnout.

Například máte-li sjednánu 10% spoluúčast, zaúčtujete částku 108 000 Kč.


Nedaňový náklad?

Problémem není u krádeží, škod, jen metodika účtování.

Škoda jako taková je podle § 24/2/n zákona o daních z příjmů uznávána jen do výše příjmů.

Ve vaší situaci k nákladům ve výši 120 tisíc korun můžete přiřadit výnosy 108 tisíc korun. Proto nedaňovým nákladem bude jen částka 12 000 Kč.

Existuje ještě další možnost, jak lze zmírnit negativa krádeže. Pokud byste měli k dispozici potvrzení Policie ČR o „neznámém pachateli“, celá částka škody by byla daňově účinná.

Můžeme si nárokovat DPH u koupě firemního auta?

Vytvořil | Prosinec 19, 2011

V dubnu letošního roku jsme si pořídili nové osobní auto. Finanční úřad zpochybňuje uplatněný nárok na odpočet DPH, nařizuje nám krácení daně na vstupu.

🙂

Otázka v titulku je jednoznačná a stejně může znít také odpověď:

ANO!

🙃

Přesto má tazatel problémy s nárokem na odpočet daně z přidané hodnoty, dokonce se v dotaze uvádí, že místně příslušný Finanční úřad „nařizuje“, resp. požaduje provést krácení DPH.

Zákon o DPH

Ponechme stranou přání obou stran a nahlédněme do novely zákona o DPH platné od 1. 4. 2011. Platí následující pravidla:

  1. Plátce daně z přidané hodnoty nemá zákonem o DPH zakázán nárok na odpočet daně.
  2. Samozřejmě nemá plný nárok na odpočet, pokud přijaté zdanitelné plnění slouží například pro a) budoucí osvobozená plnění bez nároku na odpočet nebo b) pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

🙃

V tomto případě se zřejmě FÚ domnívá, že pořízený vůz, i když je firemní, bude používán také pro neekonomické účely, podle ZDPH „účely nesouvisející s ekonomickou činností“.

Uvedeme si vzorový příklad, neboť nemáme v zadání žádné bližší údaje.


Pokud Vámi zakoupený vůz bude například používán pro služební účely a soukromé účely, musíte provést kvalifikovaný odhad a jste-li měsíčními plátci DPH, již za zdaňovací období duben provedete krácení nároku na odpočet DPH.


Tímto krácením Vaše povinnosti nekončí, poměrný koeficient DPH (sledování služebního a soukromého použití) testujete nejen na konci roku 2011, ale v dalších čtyřech letech.

Jedná se o komplikované ustanovení zákona o DPH, proto Vám doporučujeme nahlédnout do sedmé kapitoly naší poslední knihy DPH v praxi… Jestliže byste vůz používali jen pro „podnikání“, máte samozřejmě 100% nárok na odpočet DPH, ale musíte být připraveni uplatněnou daň na vstupu obhájit – třeba evidencí podle nepopulární knihy jízd.

Nové auto a DPH?

Vytvořil | Prosinec 18, 2011

V dubnu letošního roku jsme si pořídili nové osobní auto. Finanční úřad zpochybňuje uplatněný nárok na odpočet DPH, nařizuje nám krácení daně na vstupu.

Otázka v titulku je jednoznačná a stejně může znít také odpověď:

ANO!

Přesto má tazatel problémy s nárokem na odpočet daně z přidané hodnoty, dokonce se v dotaze uvádí, že místně příslušný Finanční úřad „nařizuje“, resp. požaduje provést krácení DPH.

Zákon o DPH

Ponechme stranou přání obou stran a nahlédněme do novely zákona o DPH platné od 1. 4. 2011. Platí následující pravidla:

  1. Plátce daně z přidané hodnoty nemá zákonem o DPH zakázán nárok na odpočet daně.
  2. Samozřejmě nemá plný nárok na odpočet, pokud přijaté zdanitelné plnění slouží například pro a) budoucí osvobozená plnění bez nároku na odpočet nebo b) pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

V tomto případě se zřejmě FÚ domnívá, že pořízený vůz, i když je firemní, bude používán také pro neekonomické účely, podle ZDPH „účely nesouvisející s ekonomickou činností“.


Uvedeme si vzorový příklad, neboť nemáme v zadání žádné bližší údaje.

Pokud Vámi zakoupený vůz bude například používán pro služební účely a soukromé účely, musíte provést kvalifikovaný odhad a jste-li měsíčními plátci DPH, již za zdaňovací období duben provedete krácení nároku na odpočet DPH.


Tímto krácením Vaše povinnosti nekončí, poměrný koeficient (sledování služebního a soukromého použití) testujete nejen na konci roku 2011, ale v dalších čtyřech letech.

Jedná se o komplikované ustanovení zákona o DPH, proto Vám doporučujeme nahlédnout do sedmé kapitoly naší poslední knihy Daň z přidané hodnoty v praxi… Jestliže byste vůz používali jen pro „podnikání“, máte samozřejmě 100% nárok na odpočet DPH, ale musíte být připraveni uplatněnou daň na vstupu obhájit – třeba evidencí podle nepopulární knihy jízd.