Archiv autora: ADKA

Opakované plnění v DPH

Vytvořil | Říjen 31, 2018

Běžně plátci DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím vystavují daňové doklady za uskutečněná zdanitelná plnění k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí  (u měsíčního plátce na konci kalendářního měsíce) – hovoříme o „opakovaném plnění“. Navazujeme na článek z minulého týdne a doplňující dotaz.

Co platí?

Toto pravidlo – poslední den zdaňovacího období se změnilo. 🙂🙃

ALE jak?

Podle § 21/8 zákona o DPH, jde-li o plnění:

  • dodání zboží nebo poskytnutí služeb,
  • uskutečňovaného „…po dobu delší než 12 měsíců…“,
  • může být DUZP „…nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku…“.

Naše RADA

Z textu zákona se dá dovozovat, že se jedná stále o jakoby „opakovaného plnění“ uskutečňovaného plátcem pro jednoho obchodního partnera.


Buďte však obezřetní s odkladem odvodu daně z přidané hodnoty na výstupu. Silvestr jako DUZP použijte jen v těch případech, kdy jste například neinkasovali zálohu, opravdu plnění nebylo uskutečněno („individuální“). 🙃


Aby se plátci vyhnuli problémům se splněním daňové povinnosti, v praxi se stále spíše postupuje podle původního znění zákona o DPH. 🙂.

 

Hospodářský rok a Daňová ztráta (2)

Vytvořil | Říjen 30, 2018

Navazujeme na článek z minulého týdne a doplňujeme odpověď na druhou část dotazu.

Daňová ztráta

Je-li vyměřena, na základě platně podaného daňového přiznání, je odčitatelnou položkou od základu daně.

Bohužel je zákon nekvalitní, a dovolává se v § 34/1 jen na „…zdaňovací období nebo jeho část…“. 🙃


Období kratší než 12 měsíců, při přechodu na Hospodářský rok, přestože se zjišťuje základ daně podle § 23 ZDP aj. a povinnost podat daňové přiznání podle ustanovení § 38ma/1/c, není uvedeno v § 21a jako zdaňovací období.


Tento nedostatek ovlivňuje i další návaznosti, třeba na zálohové období podle § 38a ZDP.

Naše Rada

Je třeba využít související ustanovení ZDP, dovodit právo vykázat daňovou ztrátu – například za období 1. 1. 2018 až 30. 9. 2018 – podle odkazů v § 34/2 tj. § 23.

Koordinační výbor KDP

Touto problematiku se zabýval též Koordinační výbor v roce 2001 (!) a Ministerstvo financí „odsouhlasilo“, že je to možné:

  • „…Od základu daně lze ve „zkráceném přechodném období“ odečíst daňovou ztrátu vzniklou nebo vyměřenou v předchozích obdobích…“  🙂

 


Zákon o daních z příjmů je nutné aktualizovat, opravit, ale to je jiná kapitola. Při současném vedení s tím nelze počítat. 🙃


 

EET ve slepé uličce

Vytvořil | Říjen 29, 2018

Neradi Vám kazíme nadcházející pracovní týden, ALE působení agenta státní bezpečnosti 🙃, jeho řízení státu s pomocí Komunistů a Extrémistů, je skutečně katastrofou, na kterou doplácí všichni občané České republiky. 🙃

Daně a jiné…

Souvisí to též s chaotickým řízením daní: Agent Bureš vs. občané. 🙃

Nesmyslné plýtvání se nám všem vymstí: Miliardy sem a tam. 🙃


Viz též aktuální téma „poloprázdná státní pokladna a státní rozpočet…“.


EET…

Připomínáme:

  • Nepovedený zákon o EET, viz rozhodnutí Ústavního soudu: Kolaps EET. 🙃
  • Přípravu novely zákona o EET: jde o „Paskvil“. 🙃

Postižení spoluobčané

Další vizitkou této vlády, její neschopnosti, je problém nevidomých spoluobčanů.


Za celý rok (správně po celou dobu platnosti tohoto zákona) Ministerstvo financí nezajistilo pro ně výjimku z Elektronické evidence tržeb. 🙃


Vážení,

snad tuto vládu přečkáme všichni ve zdraví 🙂 – jak jsme již psali: „…žádný strom neroste do nebe…“.

Sdružení od 1. 1. 2019 – kdy fakturovat?

Vytvořil | Říjen 26, 2018

Konec kalendářního roku se neúprosně blíží, proto se stále častěji objevují dotazy týkající se „nového“ modelu sdružení.

Co bude platit?

Vše by nám mělo být jasné: „Každý vystupuje sám za sebe…“ – viz mimo jiné publikované články. 🙂

Aktuální dotaz:

Týká se povinnosti společníků k Finančnímu úřadu, jak mají fakturovat od Nového roku:

  • „…co učinit vůči FÚ k 1. 1. 2019, když sdružení uzavřené před 1. 7. 2017 bude nadále fakturovat a nakupovat jeden člen sdružení a na konci čtvrtletí druhému členovi vyfakturuje příjem a výdej.“

Pravidla zákona o DPH

Fakturace mezi společníky a ke třetím stranám musí odpovídat skutečnosti:

  • Rozhoduje smlouva. Je samozřejmě možné se dohodnout, že za společnost bude fakturovat třetím stranám jeden společník – a ten také bude zboží nebo služby nakupovat.
  • Plnění mezi společníky, kteří se aktivně podílejí na činnosti – uskutečňují zdanitelné (nebo osvobozené plnění), patří do DPH.

Naše RADA

Jde-li o tzv. opakované plnění – „Den uskutečnění zdanitelného plnění“ se stanovil jako poslední den kalendářního čtvrtletí – měl-li plátce DPH toto zdaňovací období. Viz dříve platný § 21 odst. 8 ZDPH.


Váš návrh – „…na konci čtvrtletí…“, máte-li skutečně zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, je proto rozumný. 🙂


Novela ZDPH

Novela je/není mírnější (více v dalším článku v příštím týdnu a DUZP může být – jde-li o plnění poskytované „…po dobu delší než 12 měsíců…“, až poslední den kalendářního roku.

Daňové přiznání vs. Kontrolní hlášení – FO

Vytvořil | Říjen 25, 2018

DNES je skutečně den D, zejména pro plátce DPH Fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím.


Připomínáme základní pravidla a máme dvě zprávy, jak tomu bývá „Dobrou“ 🙂 a „Špatnou“ 🙃.


Špatná zpráva – DP k DPH

Plátce daně z přidané hodnoty musí vždy podat daňové přiznání, i když by neměl za konkrétní zdaňovací období „nic“ na vstupu a výstupu. Tuto povinnost ukládá zákon o dani z přidané hodnoty v § 101/3.

Dobrá zpráva – KH a DPH

Naopak v těchto případech („nic“) se nemusí podávat Kontrolní hlášení, což vyplývá z ustanovení § 101c zákona o DPH.

Naše Rada

Nemusíte-li Kontrolní hlášení podávat, neposílejte ho, ale Vaše Daňová evidence pro účely DPH (§ 100 a násl. ZDPH) musí být opravdu „nulová“.

Patří zálohy do Daňového přiznání DPH?

Vytvořil | Říjen 24, 2018

Zítra je termín pro podání DP DPH a zaplacení této daně, pokud vznikla vlastní daňová povinnost. Na poslední chvíli někteří řeší, jak je to s „těmi zálohami“… 🙃

Mají být v DPH?

Na jednoduchou otázku opakujeme předchozí již publikované závěry.

ANO i NE!

Vloni přijatá novela zákona o dani z přidané hodnoty s sebou přinesla tuto komplikaci, která vyplývá z nového ustanovení § 20a ZDPH.

Co rozhoduje?

Při řešení této zapeklité otázky postupujte následujícím způsobem:

  • Je-li inkaso zálohy („přijatá úplata“) spojené s takovými obchodními podmínkami, na základě kterých je jasné, že jde o zálohu na konkrétní budoucí uskutečněné plnění, odpovíte „ANO“.

Zákon o dani z přidané hodnoty uvádí, že záloha musí být „…dostatečně určitá…“.


V opačném případě „NE“ a ani k datu přijetí zálohy nevystavíte daňový doklad.

Hospodářský rok a Daňová ztráta (1)

Vytvořil | Říjen 23, 2018

Zvláštním účetním (a zdaňovacím) obdobím je tzv. Hospodářský rok, období, které na rozdíl od kalendářního roku nezačíná 1. lednem, ale v jiném měsíci a trvá dvanáct kalendářních měsíců.

Přechody mezi Kalendářním rokem a Hospodářským rokem

Pravidla upravuje zákon o účetnictví v paragrafu třetím.


„Přechodné“ účetní období může být kratší nebo delší než dvanáct kalendářních měsíců. Vedení účetní jednotky (poplatník) si vybere, co je pro něj výhodnější! 🙂


Aktuální dotaz

Jedná se o a) uplatnění daňové ztráty a b) vykázání daňové ztráty za přechodné období, je-li kratší než dvanáct kalendářních měsíců.

Řešení

Problém je v nedokonalém zákoně o daních z příjmů, neboť texty § 21a pro zdaňovací období a § 34 týkající se daňové ztráty, nejsou přesné.

Na otázku pod bodem a) však nalezneme odpověď v Pokynu D-22, v němž se v poznámce k § 34/1 ZDP uvádí kladné stanovisko. 🙂


Firma přechází na hospodářský rok od 1. 10. 2018, za období předchozí, tj. 1. 1. až 30. 9. 2018 podává daňové přiznání. Může uplatnit daňovou ztrátu, vykázanou například za kalendářní rok 2017.


Otázka ad b)

Odpověď uveřejníme příští týden. 🙂

Nekonečné téma: Daň z přidané hodnoty v praxi

Vytvořil | Říjen 22, 2018

Připravujete daňové přiznání a kontrolní hlášení za září nebo třetí čtvrtletí, ale daní z přidané hodnoty se všichni zabýváme permanentně.


Jde o problémy s vystavováním daňových dokladů, aby odpovídalo vše uzavřeným smlouvám. U dokladů přijatých zkoumáme, jestli splňují všechny náležitosti pro uplatnění nároku na odpočet DPH atd. 🙃 Naštěstí můžete využít náš BLOG! 🙂


Zdroje na BLOGu

K dispozici je také několik desítek „kategorií“, podle témat týkajících se daně z přidané hodnoty.

Nadřazené kategorie jsou:

Další „speciality“

K dispozici jsou další články, například specifické týkající se zásadní novinky:

Vážení,

vše potřebné je pro Vás připraveno, včetně TIPů na optimalizaci! 🙂

Daň z nabytí a pořizovací cena

Vytvořil | Říjen 19, 2018

Nekonečný příběh, jestli je při pořízení nemovitostí kupujícím povinně hrazená daň z nabytí nemovitých věcí, součástí pořizovací (vstupní) ceny nebo jednorázovým daňovým nákladem, pokračuje…

Koordinační výbor KDP

Toto téma je zevrubně popsáno v zářijovém Koordinačním výboru KDP, ale „rozhodnutí“ – resp. názor daňové správy zatím není k dispozici, a tak si musíme počkat.

Co platí?

Předkladatelé správně dovodili, že platí:

  • účetní předpisy, zejména § 25/5/a zákona o účetnictví a § 47 Vyhlášky, a
  • též pro fyzické osoby neúčtující, neboť musí dodržovat § 29/1 zákona o daních z příjmů.

Přání otcem myšlenky… 🙃

Proto patří daň z nabytí nemovitých věcí do pořizovací ceny – předkladatelé nenašli žádné argumenty pro jiné stanovisko, a tak se snaží vtipně o „záchranu“ pro jiné řešení odkazem na § 7/2 zákona o účetnictví…


ALE použití jiné účetní metody zde nepřichází v úvahu, protože se nejedná o situací, ve které účetní jednotka:

  •  „…může volit mezi více možnostmi dané účetní metody…“,
  • žádná alternativa k § 25/1/a, resp. § 25/5/a ZoÚč totiž neexistuje…

Naše Rada

V daních se však zázraky čas od času dějí, třeba se MF v této problematice nezorientuje… A výsledek nás překvapí. 🙂

Dědictví (akcie) a Hlášení

Vytvořil | Říjen 18, 2018

V minulých týdnech jsme řešili, jak přistupuje zákon o daních z příjmů k dědictví. A dále, jsou-li předmětem akcie, jestli se jejich prodej zdaní.

Osvobozené příjmy a žádné daňové povinnosti?

ANO

  • To jsme v daních z příjmů tvrdili třicet let. 🙂

NE

  • V současné době to již není pravdivé tvrzení. 🙃

Rada

Znovu připomínáme (viz předchozí články), že je v zákoně o daních z příjmů, v § 38v, zakotvena povinnost „Hlášení“ osvobozených příjmů, je-li vyšší než 5 000 000 Kč.


Můžeme se tak setkat s případy, je-li dědictví v letošním roce, že poplatník musí podat za kalendářní rok 2018 toto hlášení.


Termín je shodný se lhůtou pro podání daňového přiznání.