Měsíční archiv: Listopad 2011

Jak máme vyúčtovat zálohu z roku 2011, když bude platit nová sazba DPH?

Vytvořil | Listopad 30, 2011

S účinností od 1. 1. 2012 bude platit vyšší snížená sazba daně z přidané hodnoty a v článku hledáme odpověď na otázku z titulku – mohla by znít i jinak: Kolik bude činit DPH u uskutečněného zdanitelného plnění?

Musíme postupovat podle zákona o DPH, ve kterém se praví, že je naší povinností použít sazbu daně platnou ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Připomeneme si další obecné pravidlo podle § 37 zákona o DPH – zjednodušeně řečeno, „dodaníme“ jen tu hodnotu uskutečněného plnění, která ještě nebyla zatížena daní.


Kupujete si nový byt? V listopadu 2011 poskytnete stavební firmě zálohu na byt s parametry sociálního bydlení, částku 1 000 000 Kč. Jde o přijatou úplatu (zálohu), kterou dodavatel zdaní 10% sazbou daně, DPH je ve výši 90 900 Kč. Dům bude předán před vánočními svátky, jeho cena je 3 000 000 Kč plus DPH.

Dodavatel vyúčtuje cenu v úrovni bez DPH ve výši 2 090 900 Kč plus 10% daň, která činí 209 090 Kč, doplácíme částku 2 299 990 Kč.


Pokud bude byt dokončen až v roce 2012, musí dodavatel použít 14% sazbu daně z přidané hodnoty.


Kdyby došlo ke zdanitelnému plnění v lednu 2012, základ daně v úrovni bez DPH se nezměnil, jde o hodnotu 2 090 900 Kč, ale DPH je již 292 726 Kč. Doplatíme proto o 83 636 Kč více.


Dobrou zprávou je, že se nedodaňuje „novou“ sazbou daně již dříve zdaněné plnění (tj. záloha). Na druhé straně je u větších částek navýšení významné.

Pokud byste se setkali s chybným dodaněním celé hodnoty, ozvěte se dodavateli s odkazem na šestý bod přechodných ustanovení novely zákona o DPH účinné k 1. 1. 2012.

O kolik se zdraží vyúčtování služeb u nájmu kvůli novele zákona o DPH?

Vytvořil | Listopad 29, 2011

Asi nejčastější dotaz na daňové poradce v posledních týdnech se týká všech, kteří bydlí v nájemních domech. Na jasnou otázku jsme pro vás připravili jednoduchou odpověď.

🙃

Nevíme…! To nemyslíme vážně, ale je třeba si uvědomit, že bude záležet na tom, jak který pronajímatel – nebo jeho správce – bude postupovat.

Nahlédneme nejdříve do novely zákona o DPH účinné od 1. 1. 2012. Platí, že od tohoto data je upravena tzv. snížená sazba daně z přidané hodnoty o čtyři procenta a činí 14 %. To znamená, že jakékoliv zdanitelné plnění (včetně přijatých záloh), zdaníme po 31. 12. 2011 nikoliv 10%, ale 14% sazbou, není-li povinností použít základní 20% sazbu.


Pronajímatel vyúčtovává svým nájemcům poskytnuté služby, spotřebu zjistil velmi rychle. Optimisticky očekáváme brzké jaro a ukončení topné sezony do velikonočního pondělí (9. 4. 2012).

Den uskutečnění zdanitelného plnění je dnem zjištění spotřeby, a tak by měla být plnění: například dodání tepla a chladu zatíženo 14% daní. Cena je třeba 30 000 Kč bez DPH, daň z přidané hodnoty činí 4 200 Kč.


Je-li pronajímatel dobře seznámen s novelou zákona, ví, že třetí bod přechodných ustanovení nabízí alternativu, jak potvrzuje další příklad.

Platí, že při dodání vody, služby spojené odváděním a čištěním, případně zneškodněním odpadních vod a při dodání tepla a chladu, lze aplikovat výjimku.


Je možné samostatně stanovit spotřebu v roce 2011 a použije se 10% sazba DPH. Pokud by v návaznosti na předchozí příklad byla spotřeba před 1. 1. 2012 v hodnotě 15 000 Kč bez DPH, daň z přidané hodnoty je celkem 3 600 Kč (15 000 x 0,10 a 15 000 x 0,14). Jako nájemci ušetříme 600 korun.


Jakékoliv vyúčtování služeb u pronájmů pečlivě zkontrolujte, každá ušetřená koruna se může hodit!

Co je nejdůležitějšího v novele zákona o DPH?

Vytvořil | Listopad 28, 2011

Dotaz překvapivě není od účetní(ho), ale od občana, který se zajímá, jak je to vlastně se zdražením potravin a bytové výstavby, když je schváleno zvýšení daně z přidané hodnoty a zavedena jednotná sazba této daně.

Je pravdou, že novela zákona o DPH byla schválena a minulý týden podepsána panem prezidentem. A skutečně je tzv. snížená sazba daně z přidané hodnoty o čtyři procentní body vyšší, místo 10 % budou potraviny a jiné druhy zboží nebo služeb zdaněny 14% daní z přidané hodnoty.

Všeobecně se předpokládá, že dojde ke zdražení, zvýšení cen od 1. 1. 2012. O kolik?


Mohli bychom si provést jednoduchý propočet, pokud zboží (konkrétní potravina) stálo například 22 korun (základ daně 20,00 Kč, daň z přidané hodnoty 2,00 Kč), nově bude DPH ve výši 2,80 Kč (nebo zaokrouhlena na celé koruny). Cena by mohla být 22,80 nebo 23,00 Kč. Zvýšení je objektivně o osmdesát haléřů.


Jak se obchodníci postaví ke zvýšení sazby DPH, záleží na každém z nich. Nárůst může být pouze u DPH, ale většinou se v praxi setkáváme s tím, že se zaokrouhluje nahoru nejen daň a ceny rostou více, než odpovídá reálnému zvýšení daně z přidané hodnoty.

Pro bytovou výstavbu je zvýšení citelnější, protože se jedná o výrazně vyšší částky.


Plánovali jste v rodinném rozpočtu pořídit byt splňující kritéria „sociálního bydlení“ (jinak by platila základní 20% sazba DPH) za 2 000 000 Kč plus DPH? Původní cena včetně daně z přidané hodnoty byla 2 200 000 Kč. Po novém roce bude dodavatelem pravděpodobně účtována vyšší částka o 80 000 Kč.


Alespoň na závěr máme dvě dobré zprávy.

První je zpřesnění dotazu. Sjednocení sazeb DPH na 17,5 % je sice novelou zákona o DPH schváleno, ale je účinné až od 1. 1. 2013.

Druhou zprávou je upozornění, že zvýšení na 14 % platí od ledna příštího roku. Zaplatíte-li například zálohu na byt (se sníženou sazbou daně) v roce 2011 (musí být připsána na účet dodavatele do 31. 12. 2011), bude zdaněna „jen“ 10% daní z přidané hodnoty.

Penále jako daňový náklad?

Vytvořil | Listopad 25, 2011

Opakují se dotazy, jestli je možné sankce, pokuty nebo penále uznat jako daňový náklad. Odpověď není jednoznačná, pokud tazatel nemůže přesně identifikovat, o jakou sankci se jedná.

🙃

Na úvod si řekneme, že pokuty jako takové zákon o daních z příjmů nemíní akceptovat, jde o nedaňové náklady podle § 25/1/f. Zde jsou vyjmenovány položky: „penále, úroky z prodlení a pokuty“.

Pokud se jedná o pokuty, závěr by měl být jasný.

🙂

Přesto máme pro vás dobrou zprávu. Výše citované ustanovení zákona o daních z příjmů pokračuje následujícím textem: „s výjimkou uvedenou v § 24/2/zi…“.

Je-li „pokutou“ tzv. smluvní pokuta, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, platí výjimka. Mohou být daňově účinné, jestliže byly zaplaceny.

Doporučujeme proto postupovat jako v příkladu, kdy pečlivá paní účetní testovala, jestli může snížit nebo musí zvýšit základ daně z příjmů právnických osob.


V účetnictví jsou v roce 2011 evidovány následující položky na účtu 545:

  • smluvní sankce od obchodního partnera, ve výši 20 000 Kč, uhrazeno bylo 12 000 Kč,
  • pokuta od stavebního úřadu částka 10 000 Kč,
  • penále za pozdní zaplacení daně z přidané hodnoty ve výši 15 000 Kč.

Kolik pokut uznáme?

Nedaňovým nákladem je druhá a třetí položka, u první uznáme zaplacenou částku 12 000 Kč.


Pro pořádek dodejme, že správně měla být smluvní sankce zaúčtována na účet 544, který běžně používáme podle zavedeného účtového rozvrhu.

🙂

Dobrých zpráv máme více. Jestliže bude v roce 2012 dodatečně zaplacena zbývající hodnota smluvní sankce, dodatečně snížíme o tuto částku (8 000 Kč) základ daně v tomto zdaňovacím období.

 

Reklamní předměty jako daňový náklad?

Vytvořil | Listopad 24, 2011

Blíží se vánoční svátky a dámy mají určitě dárky nakoupeny nebo mají promyšleno, co svým blízkým darují. Dobrým obchodním partnerům se také rozdávají reklamní dárky, ale jak máme o nich účtovat a zdaníme je?

Pojmy jako Reklama nebo Propagace, Sponzoring, se různě zaměňují a náklady na takové akce jsou oprávněně pod drobnohledem kontrol Finančních úřadů. To platí bezezbytku i pro reklamní předměty.

Metodika účetnictví není sjednocena, proto se takové položky objeví často na účtech: spotřeba materiálu (501), jako Reprezentace (513), drobné dárky (543).

🙃

Řešíme-li jejich daňovou účinnost, testujeme pouze účet spotřeby materiálu, pokud je správně účtováno. Náklady na reprezentaci a dary jsou podle Zákona o daních z příjmů daňově neuznatelné.

Podle ZDP se reprezentací rozumí zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary.

🙂

Reklamní předměty jsou však a priori daňovým nákladem. Pouze položky, které naplňují dikci ustanovení § 25/1/t ZDP: finanční limit 500 Kč a nesmí podléhat spotřební dani (s výjimkou tichého vína). Zákon o daních z příjmů vyjímá z darů reklamní a propagační předměty, které jsou opatřeny obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží, služby.


Účetní společnosti AXA si v rámci účetní uzávěrky kontroluje, jestli je možné jako daňový náklad uznat propagační předměty zaúčtované do spotřeby. Zpravidla se musí zkontrolovat pořizovací cena, ostatní podmínky nebývají problémem.

Pokud se splní hodnotový limit – pořizovací cena je maximálně 500 Kč, je vše v pořádku.


Nezapomeňte, že pravidla pro daň z přidané hodnoty jsou benevolentnější, především u obchodních vzorků. Jsou-li použity pro ekonomickou činnost, lze nárokovat daň na vstupu a nemusíme odvádět daň na výstupu. A není stanoven žádný finanční limit.

Jedná se o opravu nebo technické zhodnocení?

Vytvořil | Listopad 23, 2011

Obecná otázka, na kterou nikdo nezná přesnou odpověď. Obdrží-li ji autor během přednášky, zažije si horkou chvilku, ale snad jen chvilku.

Problém spočívá v obecné rovině otázky, neboť musí být zcela konkrétní. Každý případ je svým způsobem unikátní a bez znalostí detailů není možné najít správné řešení.

Nesmí tedy dojít k záměně oprav a technického zhodnocení, protože daňová účinnost je výrazně jiná. V prvém případě se jedná o provozní (daňový) náklad, ve druhém – dojde-li k překročení hranice stanovené zákonem o daních z příjmů – bude uznán jen příslušný daňový odpis. Orientace v této problematice není vůbec jednoduchá a každá rada je cenná.

🙃

Určitě není vhodné lehkovážné doporučení typu: na všech fakturách musí být uvedeno, že se jedná o opravu a nikoliv o rekonstrukci.

Nejdříve nahlédneme do zákona o daních z příjmů. Co je technickým zhodnocením se dozvíme v § 33. Podle § 33 ZDP jsou Technickým zhodnocením například stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku.

Protipólem je oprava, kterou se rozumí zjednodušeně řečeno uvedení majetku do předchozího nebo provozuschopného stavu.


Budete-li řešit následující běžnou kauzu: v činžovním domě se v prvním až čtvrtém patře vyměnily stoupačky a současně se na původní půdě vybudoval krásný byt, odhadnete, co je provozním nákladem.

Stoupačky v prvním až čtvrtém patře jsou opravou, část tohoto nezbytného „vedení“ pro nový byt je technickým zhodnocením.


🙂

V praxi doporučujeme prověřovat detailně provedené stavební práce, ať už jsou dodavatelem nazvány jakkoli. Pomocnou ruku nabízí Pokyn MF D-300, podle kterého není technickým zhodnocením, i když dochází ke změně technických parametrů, samotná záměna použitého materiálu.

Je přeci logické, že nové materiály mají lepší funkční vlastnosti. Jako příklad se uvádí výměna dřevěných oken za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken.

Dar jako daňový náklad

Vytvořil | Listopad 22, 2011

Na konci každého kalendářního roku jsme všichni oslovováni různými neziskovými organizacemi. Jejich přání je srozumitelné, poskytněte dar, pomůžete dobré věci a snížíte si daňové náklady. Je to pravda?

Správná odpověď je trochu šalamounská: ANO i NE.

Takové odpovědi mívají daňoví poradci připravené v šuplíku nejen na výše položenou otázku. Není to alibismus, jen je to realita a správný výklad daňových zákonů není v mnoha případech jednoznačný.

Pravdou je, že pro fyzické osoby platí následující pravidlo.

Podle § 15/1 zákona o daních z příjmů je tzv. nezdanitelnou částí základu daně dar, je-li poskytnut na zákonem vyjmenované účely. Jedná se o podporu vědy, vzdělání, ochranu mládeže, účely sociální, zdravotnické, humanitární atd.

🙃

Není pravdou, že dar je daňovým nákladem. A musíme si doplnit, že je také limitována výše nezdanitelné části, která sníží základ daně, tj. daňovou povinnost. V úhrnu lze odečíst maximálně 10 % ze základu daně.

Dále nezapomeňte na minimální hodnotu daru. Musí být 2 % ze základu daně anebo alespoň činit 1 000 Kč.

Ne všechny dary proto sníží daňovou povinnost, proto si stačí teoretická pravidla převést do praxe na jednoduchém příkladu.


Fyzická osoba podniká, výdaje prokazuje daňovou evidencí. Poskytla dar místní základní škole ve výši 20 000 Kč. Dar je nedaňovým nákladem.

To je jistě záslužné. Protože za rok 2011 vykazuje poplatník daně z příjmů fyzických osob základ daně jen 100 000 Kč, je zřejmé, že maximálně bude snížen základ daně o 10 000 Kč.


Naším cílem nebylo odradit vás od poskytování darů. Jen jsme vysvětlili vliv na základ daně a zdůraznili, že se nejedná o daňový náklad: Pokud by v předchozím příkladu měl poplatník třeba daňovou ztrátu, celý dar by propadl (ztráta by nebyla vyšší).

Musím vést knihu jízd, když uplatňuji paušální náhrady PHM?

Vytvořil | Listopad 21, 2011

V článku se seznámíme s optimalizaci daňové povinnosti, kterou lze využít již od zdaňovacího období započatého v roce 2009. Vysvětlíme si, jak je to s prokazováním nákladů a knihou jízd.

Obecné podmínky pro uznávání spotřebovaných pohonných hmot do nákladů jsou uvedeny v § § 24/2/k ZDP. Samozřejmostí má být u daně z příjmů, že poplatník je schopen uplatněné náklady prokázat.

V praxi se spotřeba PHM dokládá knihou jízd. V Pokynu MF D-300 (GFŘ připravuje jeho aktualizaci) správa daní doporučuje, aby se vedla evidence jízd, v níž jsou uváděny minimálně následující údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté km a stav k 1. lednu nebo k datu zahájení používání vozidla.

🙂

Pokud se poplatník rozhodne použít tzv. paušální náhradu PHM, podle § 24/2/zt, nemusí dokládat žádné další údaje. Dokonce to platí i pro případy, kdy je nárokována nižší hodnota 4 000 Kč, je-li vozidlo používáno též pro soukromé účely. Toto pravidlo lze dovodit ze Zákona o daních z příjmů.


Obchodní společnost používá několik desítek osobních aut. Jde o referentské vozy, které využívají zaměstnanci se souhlasem také pro soukromé účely. Pro daň z příjmů se neuznají částky PHM tří vybraných vozů, ale základ daně se sníží o paušální částku 168 000 Kč. U prvého vozu mohou být uznány daňové odpisy jen v 80 % výši (skutečné využití, poměr, není podstatné).


Údaj v příkladu se zdá býti absurdním, ale takový postup je „nařízen“ § 24/2/zt. Je-li jeden vůz pro služební a soukromé účely, automaticky je druhý a třetí zařazen do kategorie pouze služební. Protože se nemusí „nic“ dokládat, mnoho poplatníků zrušilo vedení knihy jízd, což není rozumné.

🙃

Bez jakékoliv evidence, knihy jízd, může mít uvedená společnost problémy s prokazováním nároku na odpočet daně z přidané hodnoty u přijatých zdanitelných plnění souvisejících s osobními automobily v režimu paušální náhrady.

Bohužel v roce 2009 bylo publikováno mnoho odborných článků vybízejících ke zrušení knihy jízd. Proto také MF tehdy přispěchalo s Informací MF k tzv. zrušení knihy jízd novelou zákona o daních z příjmů ve vztahu k DPH. Uvedeme si krátkou citaci: „Bylo a je vždy na plátci daně, jakými důkazními prostředky užití motorového vozidla a spotřebu pohonných hmot pro ekonomickou činnost doloží.“

Z uvedeného vyplývá, že pro účely DPH je vhodné mít k dispozici rozumně vedenou informaci o použití takových osobních automobilů.

Nedaňový náklad?

Vytvořil | Listopad 19, 2011

Při zpracování daňových přiznání za rok 2011 bude každý z nás řešit otázku, jestli ten či onen náklad je možné uznat jako daňový. Když si nevíme rady, zavoláme daňového poradce nebo se obrátíme na správce daně?

Kterou variantu zvolíte?

Určitě vám dobře poradí někdo z mých kolegů. Doporučuji rady odborníků, protože stačí pootevřít zákon o daních z příjmů („ZDP“), nahlédnout do §§ 24 a 25 a laik je ztracen.

Jak testujeme, jestli se jedná o nedaňový náklad?

V paragrafu 24/1 se dozvíme, že ZDP uznává výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Rozsáhlý výčet je uveden v § 24/2 písm. a) až písm. zv).

🙂

Tento přehled není úplný, ani nemůže být taxativní, platí obecné ustanovení výše citované z § 24/1.


Pan Novák vede daňovou evidenci, má malý pneuservis. Je hbitý a výměna zimních gum mu netrvá dlouho. Pro zákazníky má připraveno křesílko, na stolku voní čerstvá káva. Je křesílko, stolek a kávovar daňovým nákladem?

Daňový poradce vám dobře poradí.

Ať pátráme, jak chceme, v § 24/2 tyto položky zde uvedeny nejsou. Uznáme však tyto náklady podle § 24/1, protože spokojený zákazník přeci přináší zakázku – která je zdanitelným příjmem.


Předpokládáme, že tento majetek je používán pouze pro podnikání. V jiném případě se musí uznané náklady zkrátit poměrnou částí.

Pokud zvolíte druhou variantu, vězte, že se jedná o tzv. Závazné posouzení. Je možné poslat dotaz na Generální finanční ředitelství, který je zpoplatněn částkou 10 000 Kč. Nelze se však zeptat na cokoliv.

Od 1. ledna 2008 zákon o daních z příjmů nabízí například zodpovězení obecnějšího prověření vynaložených nákladů, resp. jejich přiřazení ke zdanitelným příjmům (§ 24a) nebo rozdělení nákladů spojených s provozem nemovitostí (§ 24b).

Dlouhodobý drobný majetek a daň z příjmů

Vytvořil | Listopad 19, 2011

Na otázku, jak se v daních projeví účtování o drobném majetku, můžeme překvapivě nabídnout stručnou odpověď. Rozhoduje použitá metodika účetnictví.

V titulku jsme vynechali „hmotný a nehmotný“ zcela vědomě, neboť v zásadě platí shodné účetní postupy pro obě kategorie. Pouze je jiný hodnotový limit podle daně z příjmů: částka 40 000 Kč a méně pro drobný hmotný majetek, 60 000 Kč platí pro drobný nehmotný majetek.

Respektive nad tuto hranici musí být takové položky daňově odpisovány, jde o hmotný nebo nehmotný majetek v terminologii zákona o daních z příjmů. Daňovým nákladem budou daňové odpisy stanovené § 26 a násl. ZDP.

🙂

Z uvedeného též vyplývá, že pro drobný majetek jako takový zákon o daních z příjmů žádná zvláštní pravidla neobsahuje, a tak přebíráme údaje zachycené v účetnictví.


Společnost AXA si pořídila v prosinci 2011 program na evidenci objednávek za 26 000 Kč, jedná se o drobný dlouhodobý nehmotný majetek. Daňovým nákladem budou položky zaúčtované v účetnictví bez korekce.

Další program na vyhodnocení zakázek za 78 000 Kč je již nehmotným majetkem. Pro daň z příjmů se uplatní daňové odpisy nehmotného majetku.


Daňové odpisy nehmotného majetku upravuje § 32a ZDP.

Proto v příkladu u programu pro hodnocení zakázek nebude ve zdaňovacím období 2011 uznána ani koruna daňového odpisu, neboť se daňový odpis podle ZDP zahájí až v měsíci následujícím po uvedení do užívání. V tomto případě až v lednu 2012.

Účetní odpisy jsou uznaným daňovým nákladem, jak je uvedeno výše a neupravujeme je pro stanovení základu daně z příjmů. Je však vhodné, aby se metodika účtování uvedla přesně ve vnitropodnikové směrnici.