Měsíční archiv: Únor 2014

Zaměstnanecké benefity akcie

Vytvořil ADKA | Únor 28, 2014

Jakým způsobem se mají zdanit obdobné benefity?

🙂

Akcie pro zaměstnance jsou jistě příjemné, ale zvolit správný daňový režim je složitější…

Odpověď by mohla být velmi jednoduchá:

ANO, zaměstnanci musíme logicky zdanit všechny příjmy, také nepeněžní, což vyplývá jednoznačně z ustanovení § 6 ZDP.

Smluvní pravidla

Praxe je však složitější, protože se musí prostudovat konkrétní podmínky zaměstnaneckých programů pro poskytování benefitů.

V konkrétním případě se objevilo několik informací:

Zaměstnanec získá:

zdarma určitý počet zaměstnaneckých akcií,
můžeme s nimi volně nakládat podle své úvahy (třeba i prodat)

Uvedená situace velmi zamotala hlavu firmě, která dělá daňové přiznání zaměstnancům.

Příjem ze zaměstnání

Pokud platí výše uvedené, je zřejmé, že zaměstnanec získal v okamžiku nabytí akcií zdanitelný příjem od svého zaměstnance.

Zaměstnavatel jako plátce má povinnost zajistit průběžné zdaňování příjmů ze závislé činnosti. Musí také vypořádat povinnosti k zákonnému pojistnému.

Možná je všechno jinak, protože jsou v zaměstnaneckých programech různé další a další podmínky. Ale to musí vyřešit daňový poradce, který má přístup ke všem dokumentům.

Nekonečné diskuse k dohadným položkám

Vytvořil ADKA | Únor 27, 2014

Musí být zaúčtovány v závěrce?

Dohadné položky vs. časové rozlišení

Na úvod si připomene zásadní rozdíl mezi těmito dvěma způsoby účtování:

časové rozlišení je pro případy, kdy víme „na korunu“, jaká částka patří do kterého účetního období,
v ostatních případech na základě „kvalifikovaného odhadu“ účtujeme dohadné položky.

Dohadné položky a daň z příjmů

Je-li účtováno souvztažně na vrub nákladů (MD 5xx/D 389), posuzujeme daňovou účinnost – jestli se jedná o daňový náklad – stejným způsobem, jako kdyby se jednalo třeba o klasický závazek (D 321).

Pokud bude účtována nevyfakturovaná služba na MD 518, zřejmě se bude jednat o daňový náklad. Scházející faktura na nový hmotný maejtek (MD 042) ovlivní účetní a daňové odpisy – je-li již používán, doúčtujeme uvedení do užívání a odpisy.

„Kvalifikovaný odhad“

V účetnictví nelze aplikovat jeden parametr, jde o odhad, který by měl vycházet z konkrétních podkladů, zkušeností atd.

Účetní závěrka

A na otázku (která se stále opakuje…) v úvodu existuje jednoznačná odpověď: nezapomeňte v rámci účetní uzávěrky zaúčtovat všechny dohadné položky, aktivní i pasivní.

Dodanění závazků a saldokonto

Vytvořil ADKA | Únor 26, 2014

Testuje se splatnost 36 kalendářních měsíců…

Právní stav

V článku Dodanění závazků jsme připomínali nemilou povinnost zvýšit základ daně o „staré“ nezaplacené závazky. K dispozici musí být odpovídající podklady, smlouvy, objednávky a faktury…

Saldokonto

V účetnictví nalezneme základní informace v saldokontu.

🙂

Ne vždy je však „dodanění“ nutné.

Dodavateli stavebních prací dluží účetní jednotka částku 400 000 Kč.

Jde o fakturu splatnou v říjnu 2010. Ale současně bylo smlouvou sjednáno zádržné.

Pokud částky zádržného logicky mají jinou splatnost, nezvyšuje hodnota zádržného mimoúčetně základ DPPO.

Plusy a mínusy u kurzových rozdílů

Vytvořil ADKA | Únor 25, 2014

Plusy a mínusy u kurzových rozdílů

Na takovou otázku bychom ještě nedávno odpověděli záporně.

Ale na základě posledního Sdělení GFŘ, které je podle autora (a také původních sdělení GFŘ) v rozporu se zákonem o daních z příjmů, si můžeme dělat, co chceme…

Plusy a mínusy

Prostě a jednoduše provedete optimalizaci daňové povinnosti.

Budete-li vykazovat více nákladových nerealizovaných kurzových rozdílů, použijete je jako daňový náklad.

Pokud bude vykázán zisk, prohlásíte nerealizované kurzové rozdíly (nákladové i výnosové) za položky vyjmuté ze základu daně.

Nezapomeňte si založit výše uvedené Sdělení GFŘ, kdyby se náhodou názory zase změnily.

Dodanění závazků

Vytvořil ADKA | Únor 24, 2014

Je skutečně povinností zvýšit základ daně?

Mimoúčetní úpravy základu daně

Na poslední přednášce se živě diskutovalo nad problematiku tzv. mimoúčetních úprav základu daně, tj. situací, kdy:

zvyšujeme, nebo
snižujeme,

účetní výsledek hospodaření, uvedený na řádku 10 tiskopisu daňového přiznání.

Jak vyplývá z předchozího textu, může se jednat o nepříjemné zvýšení daňové povinnosti, ale také i případné snížení….

Účetní jednotka dodanila závazek z roku 2009 v daňovém přiznání za rok 2012, zvýšení bylo 200 000 Kč.

Při účetní uzávěrce za loňský rok bylo zjištěno:

část tohoto závazku byla doplacena (100 000 Kč),
ale je v saldokontu evidován další nesplacený závazek, tentokrát z listopadu 2010, ve výši 100 000 Kč.

Účetní výsledek před úpravami je 200 000 Kč, po úpravách je stejný….

Základ daně snížíme o doplacených 100 000 Kč.

Ale současně zvýšíme o „nových“ 100 000 Kč.

Mám za loňský rok navíc několik dohod o provedení práce.

Vytvořil ADKA | Únor 21, 2014

Mám nárok na roční zúčtování nebo musím podat daňové přiznání?

Souběh zaměstnání a jiných příjmů

Na téma ročního zúčtování záloh a povinností podat daňové přiznání jsme uvedli již několik odpovědí.

Máme-li pouze příjmy od jednoho zaměstnavatele a „bokem“ jsme získali jiné příjmy, musíme testovat, jestli je povinností podat DPFO.

🙂

Jsou-li takové vedlejší příjmy maximálně 6 000 Kč, daňové přiznání nepodáváme.

Dohody o provedení práce

Do výše uvedeného limitu se nepočítají příjmy osvobozené a samozřejmě také příjmy zdaněné srážkovou daní.

Pan Nováček má příjmy ze zaměstnání a dále za loňský rok z několika dohod o provedení práce, u kterých byla provedena srážková daň.

Může si tedy nechat provést roční zúčtování záloh a nemusí podávat daňové přiznání.

Rok 2014

Připomínáme, že pro dohody o provedení práce byl zvýšen limit na dvojnásobek, tj. na 10 000 Kč.

Souběh zaměstnání a příjmů z pronájmu

Vytvořil ADKA | Únor 20, 2014

Příjmy z pronájmu jsou malé, musím podat daňové přiznání?

Daňová přiznání 2013

Aktuálně řeší mnoho fyzických osob, poplatníků daně z příjmů FO, zda musí podat daňové přiznání (DPFO) – nebo lze provést roční zúčtování.

🙃

Jen ve výjimečných případech se nemusí podávat daňové přiznání, jestliže dochází k souběhu tzv. Dílčích daňových základů:

tj. ze zaměstnání (§ 6),

a dalších:

„podnikání“ (§ 7),
kapitálové příjmy (§ 8),
pronájmy (§ 9),
ostatní příjmy (§ 10).

Povinnost podat DPFO a pronájmy

Pravidlo je poměrně jednoduché, je uvedeno v § 38g ZDP.

Pokud pan Nováček má příjmy jen z pronájmu nad hranicí 15 000 Kč – nebo nižší, ale vykáže ztrátu, musí daňové přiznání podat.

Částka 15 000 Kč není „ziskem“, ale příjmem!

Souběh se zaměstnáním

Jde-li o souběh s příjmy ze zaměstnání, je kritérium příjmu dokonce nižší a činí 6 000 Kč.

Registrace DPH a výše obratu

Vytvořil ADKA | Únor 19, 2014

Je v zákoně o DPH již schválen nižší obrat pro povinnou registraci?

Limit 1 000 000 Kč

Osoby povinné k dani (zpravidla jde o podnikající subjekty) sledují pečlivě, jestli jim nevznikla povinnost k registraci k DPH. Podle zákona o DPH jde o limit ve výši jednoho milionu korun.

Nový limit 750 000 Kč

Je sice již schválen, ale s účinností až od 1. 1. 2015.

Proto se tímto nižším limitem nemusíte nijak zabývat.

Připomínáme však, již po několikáté, že se obrat testuje nikoliv za kalendářní rok, ale za po sobě jdoucích posledních dvanáct kalendářních měsíců!

To je kámen úrazu, když se ztotožňují „příjmy“ pro daň z příjmů FO (údaje v Daňovém přiznání FO) s obratem pro daň z přidané hodnoty.

Musím podat daňové přiznání, když mám minimální ztrátu?

Vytvořil ADKA | Únor 18, 2014

Nemohu se domluvit s naší mzdovou účtárnou.

Daně 2013

Zdá se, že Česko nyní žije Olympiádou a daněmi… Je lepší věci nenechávat na poslední chvíli, u daní to platí dvojnásob.

Roční zúčtování nebo Daňové přiznání

Jednodušší je samozřejmě podepsat Prohlášení u svého zaměstnavatele a více se o daň z příjmů za rok 2013 již starat nemusíte.

🙃

Bohužel možnost využít varianty ročního zúčtování záloh je omezena. Resp. v případech, kdy je vykázána daňová ztráta, bez ohledu na její výši, se musí podat daňové přiznání.

Pan Nováček je zaměstnán a vypomáhá rodinnému rozpočtu drobným podnikáním. Investoval do zařízení, a tak mu za loňský rok vznikla daňová ztráta.

Musí podat v zákonném termínu daňové přiznání, přestože žádnou daň z podnikání nezaplatí.

Pojistné

Pan Nováček také nesmí zapomenout na Přehledy sociálního a zdravotního pojištění.

Roční zúčtování 2013

Vytvořil ADKA | Únor 17, 2014

Nezapomeňte podepsat tzv. Prohlášení.

Daňové přiznání a zaměstnavatel?

Otázka vypadá zvláštně, ale opravdu se vlastně prostřednictvím ročního zúčtování záloh, pokud u zaměstnavatele podepíše poplatník daně z příjmů fyzických osob tzv. Prohlášení, zajistí vypořádání daně za rok 2013.

Poplatník nepřijde o výhody, protože případný přeplatek na dani mu zaměstnavatel „poukáže“. A není nutné kvůli tomu podávat daňové přiznání.

Existují výjimky, kdy nemůže poplatník požádat o roční zúčtování. Novinkou pro předchozí rok je tzv. solidární daň.

Postup je velmi jednoduchý. Do 15. února (což byla sobota), tedy do dnešního dne se domluvte se mzdovou účtárnou a podepište Prohlášení.

Slevy na dani aj.

Bude-li nutné některé nároky na daňové výhody prokázat, určitě vám mzdová účetní poradí.