Doplníme si v tomto příspěvku další výklad k našem miniseriálu “FO a DPH”… Řešili jsme, že se většina podnikatelů (osob povinných k dani), nemají-li velké obraty, nemusí registrovat k dani z přidané hodnoty. 🙂 Založení sdružení Správně máme uvést „společnost“, dříve „sdružení bez právní subjektivity“. Pokud vznikne, jsou-li například tři účastníci („společníci“): ALE… Každý z účastníků je samostatným daňovým… Zobrazit více »
Představme si, že fyzická osoba je pro účely daně z přidané hodnoty „osoba povinná k dani“ podle § 5 zákona o DPH: nemá povinnost se registrovat jako plátce, ale musí často jako osoba identifikovaná (§ 6g a násl. ZDPH) 🙃 KDY vzniká tato povinnost? Uvedeme si nejčastější případy: pořídí si zboží z jiného členského státu EU, přijme služby… Zobrazit více »
Navazujeme krátce na včerejší článek, jak je to s výší příjmů a registrací. Obrat vysoký, ale… Pokud fyzická osoba (týká se to též PO) je osobou povinnou k dani, obrat z nájmu je více než 2 000 000 Kč za testované období, je povinna se registrovat k dani z přidané hodnoty. 🙃 Kdyby se však svým charakterem jednalo jen a jen… Zobrazit více »
Ke včerejším článku, si musíme doplnit poznámku k “nepodnikajícím” fyzickým osobám. Osoba povinná k dani Fyzické osoby s příjmy podle § 9 ZDP nerady slyší (viz aktuální dotaz), že se sice nejedná pro účely daně z příjmů „o podnikání“, ale daň z přidané hodnoty právem klasifikuje tuto činnost jako „ekonomickou“: Podle § 5/3 zákona o DPH jde mimo jiné… Zobrazit více »
Bohužel nemáme na otázku v titulku kladnou odpověď. Omlouváme se za výraz „,malý podnikatel“, ale jistě jste pochopili, že máme na mysli v terminologii zákona o DPH: A co povinnosti k DPH? Skutečně se nemusí registrovat 🙂, přesto by měla taková osoba povinná k dani sledovat, jestli ji nevznikne povinnost k registraci jako osobě identifikované k dani podle 6g a násl.… Zobrazit více »
Nenechte se zmýlit! Titulek je i není pravdivý… Čtvrtletní zálohy jsou splatné… ALE… Optimalizace záloh Máme na mysli poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří mají souběh příjmů se závislou činností (§ 6 ZDP). 🙂 Použiji výhody nabízené § 38a/5 ZDP (nehledáte tuto problematiku v Daňovém řádu, ale skutečně v zákoně o daních z příjmů!). Jsou-li příjmy… Zobrazit více »
Doplňujeme včerejší článek. Dovolujeme si Vám připomenout naše vzorové VIDEO k účetní přednášce, která mapuje všechny základní oblasti, na které nesmíme v procesu účetní uzávěrky zapomenout. Pravidla se nezměnila, a tak využijte naše dříve nabízená VIDEA, doporučení. Skutečně je možné, a to v souladu s daňovými předpisy a účetnictvím, nepříjemné inventarizační rozdíly “optimalizovat”! Rozumíme tím například, že… Zobrazit více »
Pokud jste nyní (*) zjistili inventarizační rozdíly, ať už se jedná o “manko” nebo “přebytek”, musíte je zaúčtovat do letošního roku. Období Máte-li zářijový inventární soupis, musíte pečlivě kontrolovat, ověřovat pohyby zásob do rozvahového dne! (*) Připomínáme, že je-li rozvahový den 31. 12. 2024, fyzické inventury můžeme provést v období – 4/+ 2 kalendářní měsíce!… Zobrazit více »
Titulek není zcela přesný, můžeme si ho doplnit: „…a v daních“! 🙂 Navazujeme na již publikované články Lze opravdu manko uznat v daních, i když bude zjištěno fyzickou inventurou provedenou v září (*) …?! Řešení je jednoduché, postupujete podle § 58 Vyhlášky, došlo-li mj. k neúmyslné záměně, kompenzujete manka s přebytky, a to v rámci účetnictví i daně z příjmů.… Zobrazit více »
Pro mnohé je začátek září spojen se zahájením školního roku, ale upozorníme Vás na začátek lhůty, v níž lze provádět fyzické inventury. 🙂 Termín Podle ustanovení § 30/6 zákona o účetnictví je možné fyzické inventury konat v časovém intervalu -4/+2 kalendářní měsíce ve vztahu k rozvahovému dni. Pro účetní období kalendářní rok 2024 je teoreticky první září… Zobrazit více »