Doplňujeme krátkou odpověď na pondělní dotaz. Skutečně není stále sjednocen přístup k testování výše obratu u osob povinných k dani. Jde o aktuální téma, neboť se při zpracování daňových přiznání za loňský rok často zjistí, že příjmy (výnosy) jsou vyšší než 1 000 000 Kč 🙃,
Fyzické osoby
U nich kontroly zpravidla zjišťují dosažené příjmy, tj. inkasa za uskutečněná plnění patřící do kategorie obrat podle § 4a zákona o DPH.
Právnické osoby
Většinou se testuje výše obratu podle zaúčtovaných výnosů.
Teorie vs. praxe
Výše uvedená praxe, také podle zkušeností se správou daní, není v plném souladu se zákonem o dani z přidané hodnoty, neboť v něm nenalezneme pro tyto situace rozdílný přístup k osobě povinné dani a) fyzické a b) právnické.
Teoreticky by se mělo jednat o úplaty „…za uskutečněná plnění…“, které se tedy dají alokovat k jednotlivým kalendářním měsícům podle dne uskutečnění daného plnění. Výpočet by měl být jednotný bez ohledu na to, jak stanoví dílčí daňový základ fyzická osoba pro daň z příjmů.
Naše RADA
Uplatňuje se skutečně zmíněný pragmatický přístup, neboť je snadněji doložitelný.
V dotazovaném případě je vhodné, bude-li jako DUZP zvolena u služeb varianta „den vystavení daňového dokladu“ (jak je též nastaven účetní program) podle § 21/3 ZDPH, aby také bylo upraveno smluvní ujednání mezi obchodními partnery a související faktura vydaná („…komplexní služba poskytnuta ke dni…“). 🙂