Všichni si stále zvykáme na novinku, která se týká společností (sdružení bez právní subjektivity), účinnou od 1. 1. 2019:
- „…každý společník jedná pro účely daně z přidané hodnoty sám za sebe…“. 🙂
Teorie
Toto základní a neměnné pravidlo si vždy musíme zdůraznit při každém problému, dotazu.
Zákon o DPH nezná v principu výjimky pro společníky, proto se řiďte textem ZDPH.
Praxe
Z výše uvedeného vyplývá jednoznačná odpověď na lednový dotaz.
U každého společníka testujte:
- JAKÁ je jeho skutečná ekonomická činnost,
- KDO je jeho obchodním partnerem (odběratelem, ale i dodavatelem!).
Na základě této kontroly řešíte jak daň na výstupu, tak nároky na odpočet DPH.
Naše RADA
Postupujte, jako kdyby společnost (sdružení) pro účely daně z přidané hodnoty „neexistovalo“!
Řadu dalších námětů jsme již řešili, viz publikované články. 🙂
Dobrý den,
rozumím tomu správně, že když nakoupím zboží z EU bez DPH, např. v přepočtu za 1000 Kč a vystavím na něj pro potřeby DPH doklad reverse charge, tak i tyto částky (500 kč) se musí objevit v přiznání k DPH na řádcích 3 a 43 u společníka v daném poměru dle smlouvy nebo se toto do přiznání u společníka nezahrnuje?
ADKA:
V praxi existuje nepřeberné množství variant a vždy rozhoduje “činnost” společníka a vztahy s klienty. Například:
1) společník “A” pořídí zboží za 1 000 EUR z EU, prodá v tuzemsku 60 % tohoto zboží klientům, ale také třeba 40 % společníkovi “B” pro jeho další prodej v CZ.
2) Nebo “A” pořídí 60 % z EU, “B” zbývajících 40 % také přímo z EU… atd.
Tak se plnění vykazují pro účely DPH podle skutečných aktivit, uzavřených smluv: zde ad 1), nebo ad 2).
Doporučujeme konzultovat jednotlivé situace s daňovými poradci.