Navazujeme na včerejší článek. Jak se daňově projeví přijatá půjčka od „vlastníka“ SRO? Daňovým nákladem, je-li taková půjčka úročena, jsou jen: Úroky zaplacené, a to podle ustanovení § 24/2/zi ZDP. 🙃 Vrácení jistiny půjčky je účtováno pouze rozvahově. Úroky „doplacené“ Například SRO zaúčtuje do nákladů úroky v roce 2023: Jsou „nedaňové“, nebyly uhrazeny, fyzická osoba „nic“ nedaní… Zobrazit více »
V rámci uzávěrkových operací se řeší vztahy mezi “firmou” a “vlastníky” a jsou pod drobnohledem auditora. Odpovídáme na aktuální dotaz. Nejdříve si vysvětlíme, jak je tomu u fyzické osoby, zítra z pohledu právnické osoby. Fyzická osoba poskytla půjčku své společnosti s ručením omezeným – předpokládáme jako „soukromá osoba“, nikoliv jako „podnikatel“ z obchodního majetku. V takovém případě se… Zobrazit více »
Pokud se vám v roce 2023 nebo 2024 (viz níže *) dařilo 🙂, můžete mít v PONDĚLÍ povinnost zaplatit čtvrtletní/pololetní zálohu 🙃. Omlouvám se za tuto informaci, ale je PÁTEK TŘINÁCTÉHO…! Zálohové období Nejste-li si jisti, nahlédněte do § 38a zákona o daních z příjmů. Zálohy se hradí povinně v tzv. zálohovém období, které navazuje na zákonný… Zobrazit více »
Pokud účetní jednotka vyrábí, měla by pečlivě sledovat proces výroby a na základě kalkulačních vzorců správce ocenit své produkty. Dotazy Opakujeme již dříve zveřejněný názor. Teorie Podle ustanovení § 25/1/d zákona o účetnictví se ocení zásoby vytvořené vlastní činností: „…vlastními náklady…“, kterými rozumíme podle § 25/5/c ZoÚč: přímé náklady vynaložen na výrobu, činnost, a přiřaditelné… Zobrazit více »
Aby nedošlo k omylu, nejedná se o neoblíbený „Dotazník“, resp. přílohu k daňovému přiznání právnických osob. 🙂 Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami Tak se tento dokument přesně nazývá. Jak je to s povinností ho zpracovat za účetní období kalendářní rok 2024? Teorie Dodržovat musíme §§ 82 až 88 zákona o obchodních korporacích (ZoK). Jedná se… Zobrazit více »
Účetní závěrka za kalendářní rok 2024 Máte ji zpracovánu a řešíte uložení do Sbírky listin? Podle dříve novelizovaného § 21b zákona o účetnictví to “zajistí” Finanční úřad! 🙂 Odpovídáme tím na opakující se dotazy. Žádost? ANO i NE…!? Citujeme z dříve publikované Informace GFŘ: „…Využití tohoto způsobu předání účetní závěrky je realizováno formou přílohy k formuláři… Zobrazit více »
Čeká-li Vás perný týden s auditorem… i když má být krásné počasí – protože zpracováváte účetní závěrku za loňský rok, zkuste si svou práci co nejvíce zjednodušit. 🙂 Účetnictví a daně Předpokladem správného stanovení základu daně z příjmů právnických osob je samozřejmě kvalitní účetní uzávěrka. Proto se soustřeďte na operace 🙂, které s daněmi přímo či nepřímo… Zobrazit více »
Jaký je režim odpisu pohledávek, které Vám již nikdo nezaplatí…? To je častý dotaz, který se nyní řešil u dokončovaných auditů a zpracování daňových přiznání za loňský rok. Jedná se o daňový náklad? ANO?! Pokud naplníte parametry uvedené v § 24/2/y ZDP, bude účetní odpis nedobytné pohledávky daňově účinný. 🙂 Nejčastěji se jedná o souběžné… Zobrazit více »
Plníme slib a doplňujeme včerejší článek. Povinné účtování časového rozlišení? Víme „vše“ na korunu, proto je musíme zaúčtovat? ANO i NE 🙂 Výjimka Pokud se jedná o nevýznamné (z pohledu účetní jednotky) a opakující se částky, není povinností časové rozlišení účtovat. 🙂 To jsme si nevymysleli, abychom Vám udělali radost a usnadnili účetní uzávěrku, i když rádi… Zobrazit více »
Volně navazujeme na včerejší článek. Základ daně Jednoznačně platí, mimo jiné podle § 23/2 ZDP, že základ daně z příjmů odvodíme z řádně vedeného účetnictví, účetního výsledku hospodaření. Časové rozlišení Účetní výsledek mohou významně ovlivnit položky účtované jako časové rozlišení. Tento institut používáme, je-li nám znám titul, částka a období – nesmí se zaměňovat s dohadnými položkami. Zapomíná… Zobrazit více »